O mně

Kde je můj začátek? Je-li nějaký…

Narodíme se a začneme se dívat na svět kolem sebe a začneme se učit všemu. Začneme přijímat potravu, informace, názory a začneme dělat kroky směrem ven – k lidem, do života, do světa, do vesmíru…

Tato moje cesta začala mým narozením 8. července 1975.

Všechny naše začátky jsou asi vesměs stejné a o nějakém osobním výběru se dá mluvit možná až od střední školy dál. Já jsem se rozhodla již ve druhé třídě na základní škole. Chtěla jsem být zdravotní sestřičkou a pomáhat lidem. A tak se i stalo. Dodnes mám před očima obraz z prvního dne zahájení studia a výrok od Platóna napsaný bílým písmem na černé tabuli: „Starajíce se o štěstí jiných, nacházíme své vlastní.“

13 let jsem pracovala ve zdravotnictví. Vždycky jsem měla „slabost“ pro srdeční záležitosti, jak jsem s oblibou kardiologii říkávala. Té jsem byla věrná celou dobu. Pouze pracoviště jsem v průběhu času několikrát změnila.

Nějakou dobu jsem také pobývala v zahraničí a pak se zase vracela do rodné země a k původní profesi.

Zprvu jsem nikdy neměla myšlenky na to, že bych se z cesty zdravotní sestry někdy odklonila a dělala jinou práci, ale postupem času tyto myšlenky začaly přicházet. A tak také přišla nabídka na změnu práce a já se z práce v nemocnici dostala k práci obchodní a začala jsem pracovat pro firmu, která vyráběla a prodávala přístroje a pomůcky pro operace srdce. A tak jsem ještě dalších pár let zůstala se zdravotnictvím a mým oblíbeným oborem propojená. Jen z jiné strany.

Profese obchodního zástupce, či produktového specialisty, byla zajímavá a velice obohacující, ale necítila jsem, že by to byl „můj šálek kávy“. V této práci jsem byla sice úspěšná, ale nenaplňovala mě. Po 5 letech jsem se tedy rozhodla odejít a dát si pauzu. Toužila jsem zapustit kořeny, usadit se a založit rodinu.

A z této pauzy vlastně vzešla moje práce současná – práce terapeuta, osobního průvodce Vašim nitrem.

Dříve nebo později si ve svém životě a na své cestě všimneme ještě jedné cesty. Cesty, která pro změnu vede dovnitř – k našemu srdci, k našim pocitům, duši, duchu, energii, k vesmíru v nás…

Dříve nebo později si začínáme klást otázky: Proč se mi tohle děje? Proč jsem nemocná/ý? Proč jsem nespokojená/ý? Proč jsem stále unavená/ý – bez energie? Proč se mi nedaří ve vztazích, v práci, finančně? Kdo vlastně jsem? Kam směřuji?

Již Albert Einstein prohlásil: „Skutečný svět je ten neviditelný, a pokud jsme ochotni zkoumat neviditelné úrovně našeho těla, můžeme se dostat až k vesmírné tvořivé síle, která je naším zdrojem.“

A tak se dle S. Freuda a následně C. G. Junga dostáváme v psychologii od vědomí (pomyslné špičky ledovce) k podvědomí a nevědomí. V projevu od verbální k neverbální komunikaci a postupně zjišťujeme, že náš slovní projev (jazyk) tvoří jen 10% z celkového projevu. Od našeho těla se dostaneme k naší mysli, pocitům a emocím. Od našich nemocí se dostaneme k jejich příčinám, které jsou mnohem hlubšího charakteru, než je nějaký projev a omezení v našem těle. Od našich osobních vztahů a vazeb se dostaneme k hlubšímu pochopení rodové linie a opakujících se dějů (rozvody, závislosti, traumata, nemoci, ...). Od našeho pocitu oddělenosti se dostaneme k pochopení provázanosti a propojení se vším.

A tak zjistíme, že jsme mnohem více než tělo a mnohem více než „my“ v pomyslném měřítku, určujícím začátek a konec - narození a smrt.

Troufám si říci, že pokud se na sebe a naše bytí budeme dívat z různých úhlů, půjdeme různou cestou (psychologie, teologie, filozofie, či ezoterika, mystika, atd.) a budeme hledat svoji podstatu – někde hluboko v nás se všechny cesty spojí ve stejném poznání.

Moje cesta k sobě začala u ezoteriky. Až setkáním s astrologií, numerologií, výkladem karet a spoustou dalších technik jsem začínala dostávat odpovědi na otázky v sobě. Až životem zlomená a s bolavým srdcem jsem se ocitla v pracovně PhDr. Daniely Juráňové, která mi vyložila karty a otevřela mi oči k pochopení věcí z minulosti a ukázala cestu do budoucnosti. Od ní jsem se také karty naučila používat. To bylo v roce 2002.

Hledala jsem cestu sama k sobě na základě situací v mém životě. Hledala jsem souvislosti. Nořila jsem se do svých vlastních hloubek pocitů, emocí a myšlenek. Absolvovala jsem různé kurzy, semináře, terapie a hlavním záměrem bylo pomoci sobě. Ani ve snu by mne tehdy nenapadlo, že budu někdy číst z karet a pomáhat lidem zorientovat se v jejich životech. Že tyto různé techniky budu moci použít i pro jiné. A k tomu teď nadešel čas. Začalo to sdílením různých životních strastí s kamarádkami při kávě s vyložením karet. A pak kamarádka poslala svoji kamarádku a teď už přichází více a více lidí. V roce 2010 jsem se tedy otevřela této práci a vykročila jsem ze svého nitra opět světu vstříc.

K jistým poznáním jsem již došla a mnohá další mám ještě před sebou. Teď vidím, jak se ty naše cesty ven i dovnitř prolínají a vše do sebe zapadá. Každý prožitek, každé setkání, každá práce, každá nemoc má mnohem hlubší význam – zrcadlí nám nás samotné.

Jsem ráda, že se mohu o toto podělit i s Vámi.

Moje cesta nekončí. Jdu stále dál, výš i hlouběji…

A kde je konec můj? Je-li nějaký…